Sedím na letišti, jako vždycky jsem tu strašně brzo, a tak jsem se rozhodla napsat poslední předvánoční článek.
Byla středa, 4:35 ráno, a mně zazvonil budík. Protože jsme s Pájou chtěly být ve Stockholmu co nejdýl, koupily jsme nejčasnější lístky na vlak tam a nejpozdější lístky na vlak zpátky. Bylo fakt brzo, ale mně to bylo jedno. Znáte to, jak sice musíte brzo vstávat, ale je vám to úplně jedno, protože někam jedete a strašně se těšíte? Tak přesně takový to vstávání bylo :) Vlak jede do Stockholmu něco přes tři hodinky, my tam teda dorazily kolem půl desátý a hned se vydaly přes most do starýho města Gamla Stanu, kterej je nejstarší částí Stockholmu. Vlastně jsme hodně často chodily přes nějaký mosty, jelikož Stockholm je celej složenej ze čtrnácti ostrovů, takže voda je všude kolem vás. V Gamla Stanu jsme viděly taky Stockholmský palác, kde sídlí švédská královská rodina.
Přešly jsme další most a ocitly se na nákupní třídě Regeringsgatan, kde jsme se v Espresso house posilnily kafem a dortíčkem a razily jsme dál. Došly jsme až k parku Observatorielunden, odkud měla být hezká vyhlídka na město, ale bohužel, všude kolem stavby a vysoký stromy, takže jsme toho bohužel zase tak moc neviděly. Pak jsme se chvíli toulaly městem a našly moc hezkou čtvrť plnou cihlových domů, kde se mi to moc líbilo a strašně mi to připomínalo Londýn. Protože všechno bylo docela vedle sebe a nám nevadilo chodit, ani jsme nepoužily místní hromadnou dopravu, a to má Stockholm, na rozdíl od Goteborgu, i metro. Tak jsme teda šly a šly a najednou se před náma objevilo nádherný losí spřežení na okraji Berzelii parku. Zároveň nás taky uchvátila krásná budova Královského dramatického divadla. Po vyfocení všech těch krás jsme se vydaly kolem vody až na ostrov Djurgarden, kde se nachází spousta muzeí. Náš cílem bylo Vasa muzeum, nejnavštěvovanější muzeum v celý Skandinávii. A co tam teda může člověk vidět? Loď! Jo, je tam obří válečná loď jménem Vasa, která 10. srpna 1628 při první plavbě ztroskotala kousek od Stockholmskýho přístavu. Byla objevená až roku 1956, protože nikdo celou tu dobu nevěděl, kde přesně je. Loď je opravdu kolos a je výborně zachovalá, jak můžete vidět z fotek. Po prohlídce muzea jsme měly už strašnej hlad, tak jsme zamířily na burger (už to radši ani nekomentuju :D) do Vigarda Barbeque, doporučuju! A pak už hurá zpátky domů!
Tak já už frčím do Prahy, těch "doma" je teď nějak moc :D
Krásný svátky, Alča
Žádné komentáře:
Okomentovat